Loading...
Nápověda

Cloud


Cloud, (také cloud computing/cloud hosting) je způsob poskytnutí výpočetního výkonu a funkcí coby služby, nikoliv produktu, pomocí sítě (nejčastěji přímo pomocí internetu). Cloud obvykle poskytuje výpočetní výkon, aplikace, přístup k datům a jejich management, případně i ukládání a zálohování dat.

Uživatelé do cloudu přistupují přes speciální softwarovou aplikaci (na počítači, nebo na mobilním zařízení), nebo přes webové rozhraní cloudové služby v internetovém prohlížeči. Na počítači uživatele běží pouze internetový prohlížeč, nebo jednoduchý program pro přístup do cloudu a o běh softwaru, hardwaru a úložiště se starají vzdálené stroje.

Výhod cloudu je mnoho, například:

  • datové úložiště
  • výkon hardwaru
  • více možností
  • cena
  • nezávislost na přístroji a lokaci
  • spolehlivost
  • škálovatelnost
  • bezpečnost
  • údržba a spravování

Datové úložiště – uživatelé a firmy nemusí vlastnit a investovat do velkých datových úložišť a nakupovat velké disky, ať už klasické, nebo záložní disky. Poskytovatelé cloudových služeb mohou bezplatně nabídnout zajímavý prostor a za poplatky pak velké kapacity pro data uživatelů a pro zálohy.

Mezi populární cloudové úložiště patří například Dropbox, Microsoft SkyDrive a ukládat i soubory lze i do služby Dokumenty Google.

Výkon hardwaru – díky cloudu nemusí být klientský stroj, na kterém pracuje firma či uživatel, příliš výkonný. O zpracování dat se starají vzdálené servery, jejichž výkon bývá často mnohonásobně vyšší. I pro složité výpočetní operace stačí uživateli obyčejný počítač či notebook, protože všechno zpracovávají vzdálené servery. Na nevýkonném notebooku tak může běžet například náročný Photoshop, nebo jiné náročné programy či moderní počítačové hry. Výkon klientského stroje vytěžuje pouze softwarová aplikace, přes kterou uživatel přistupuje do cloudu. Do spousty cloudových řešení se dá také přistupovat přes internetový prohlížeč, tudíž není potřeba instalovat speciální program.

Více možností – koncový uživatel, především ve firmě, může mít více možností jak nakládat a přistupovat k možnostem výpočetního výkonu, na rozdíl od tradičních, často velmi omezených řešení. Ty má obvykle ve firmě na starosti IT oddělení, nikoliv samotní uživatelé.

Cena – při nasazení cloudového řešení nemusí firma vynakládat tolik prostředků na nakupování a udržování hardwaru, školení zaměstnanců, neustálý vývoj a aktualizace softwaru apod. O všechny tyto záležitosti se stará provozovatel cloudového řešení. Bývá také pravidlem, že po nasazení cloudového řešení již není potřeba tolika zaměstnanců a udržování systému je mnohem levnější, rychlejší a snazší.

Nezávislost na přístoji a lokaci – vzhledem k tomu, že se ke cloudovému řešení přistupuje skrze internetové připojení, není tím pádem uživatel vázán na jediný přístroj (počítač, notebook, tablet, mobil…). Stačí pouze funkční připojení k internetu a přístroj, který je tohoto připojení schopen. Uživatel musí znát své přihlašovací údaje a po jejich zadání a přihlášení může přistupovat ke svým/firemním souborům odkudkoliv, bez ohledu na přístroj či lokalitu. Oblíbeným příkladem jsou pro uživatele například Dokumenty Google pro ukládání a upravování dokumentů, tabulek, prezentací a dalších věcí a pro soubory všeho typu například Dropbox. Pokud zná uživatel své přihlašovací údaje, může ke svým souborům přistupovat odkudkoliv.

Spolehlivost – cloudová řešení jsou obecně spolehlivější, než lokálně řešené IT systémy. Data uživatele jsou často uložena v několika různých datových centrech a jsou tudíž odolná i v případech požáru, nebo přírodní katastrofy. I při výpadku jednoho serveru nebo datového centra tak fungují data z jiné lokality. Výpadky či problémy se u cloudových řešení dějí také, ale ve výrazně menší míře, než u klasických řešení a poskytovatelé cloudových řešení obvykle garantují vysokou spolehlivost (např. Amazon S3 garantuje 99,9 procent dostupnost, což odpovídá zhruba 43 minutám výpadku měsíčně).

Škálovatelnost – cloud může poskytovat také velkou flexibilitu výkonu. Pokud uživatel či firma potřebuje, může se dostupný výpočetní výkon skrze cloud navýšit téměř v reálném čase. Firma tak nemusí investovat a škálovat vlastní hardware pro co nejvyšší možnou zátěž a řeší se to operativně a flexibilně.

Bezpečnost – cloudová řešení poskytují výrazně větší bezpečnost pro data uživatelů už jen z prostého důvodu, že společnosti typu Google nebo Microsoft investují do bezpečnostních opatření neporovnatelně větší prostředky, než které si může jiná firma či uživatel dovolit. Při rozložení dat do více serverů a datových center se zároveň komplexnost bezpečnostních opatření výrazně zvyšuje, protože data nejsou centralizovaná na jednom místě, ale na několika.

Údržba a spravování – udržba cloudu je pro koncové uživatele a firmy výrazně jednodušší a rychlejší, než spravování vlastního řešení. O údržbu hardwaru a aktualizace softwaru se stará společnost poskytující cloudové řešení, nikoliv koncový uživatel. Ten řeší například pouze nastavení konkrétní aplikace, nikoliv už samotnou údržbu.

Poskytovatelé cloud computingových řešení obvykle nabízí tři základní typy využití cloud computingu:

  • Infrastrukturu (IaaS – Infrastructure as a Service)
  • Platformu (PaaS – Platform as a Service)
  • Software (SaaS – Software as a Servie)

Infrastruktura nabízená coby služba znamená pronájem virtuálních počítačů, serverů, sítě, datového úložiště apod. Jedná se o nejčastější a nejzákladnější využití cloud computingu.

Platforma jako služba pak obnáší pronájem databází, webových serverů, vývojářských nástrojů, operačních systémů apod. Vývojáři aplikací tak mohou jednoduše vyvíjet a testovat svůj software v cloudu, aniž by museli investovat do nákladných lokálních strojů a licencí za software.

Software poskytovaný jako služba obvykle nabízí e-mail, virtuální plochy, komunikační nástroje, aplikace, počítačové hry apod. Poskytovatelé cloudových řešení v tomto případě instalují a udržují software na svých serverech a uživatel k požadovaným aplikacím přístupuje z cloudového klienta.

Amazon (S3, EC2)

Známým příkladem pro cloudové ukládání velkého objemu dat pro firmy a weby může být Amazon S3 (zkratka Amazon Simple Storage Service). Zde se nejedná o typický škálovatelný cloud, ale pouze o ukládání a čtení dat. Společnost Amazon se chlubí tím, že Amazon S3 je záměrně sestaven s pouze základní funkcionalitou: umí zapisovat, číst a mazat soubory o velikosti od jednoho bytu do pěti terabytů. Počet objektů, které Amazon S3 skladuje, je pro uživatele neomezený.

Amazon zaručuje 99.999999999% výdrž hardwaru a 99,99% dostupnost objektů za rok. Systém serverů Amazon S3 je navíc designován tak, aby ustál i souběžnou ztrátu dat ve dvou budovách a navíc podporuje i tzv. verzování (podobně jako to umí Git), tudíž je jednoduché získat například při ztrátě dat starší verzi objektů.

Amazon S3 je propojen s Amazon EC2 (zkratka Amazon Elastic Compute Cloud). Amazon EC2 už je flexibilní webová služba, která nabízí škálovatelnou velikost výkonu v cloudu a je hlavní součástí cloud computingové platformy Amazonu a celého Amazon Web Services (AWS).

Amazon EC2 umožňuje pronájem virtuálních počítačů, na kterých mohou uživatelé provozovat své aplikace a weby. Uživatelé mohou podle potřeby rušit či navyšovat počet instancí (virtuálních počítačů). Čas, který zabere navyšování či jiné upravování škálovatelných instancí trvá pouze několik minut, nikoliv hodin či dnů. Uživatelé tak mohou rychle a flexibilně reagovat na nastalou situaci a při velké zátěži si mohou rychle navýšit počet instancí a vyhnout se tak výpadkům kvůli přetížení. Toto řešení je navíc neporovnatelně rychlejší a jednodušší, než klasické přidávání nových fyzických serverů.

Na Amazon Web Services běží i samotný eshop Amazon.com.

Více se o tématu můžete dočíst na webu Zdroják: Amazon S3 a na blog.krecan.net: Amazon EC2.

Chromebook

Zajímavým náznakem, kudy by se mohla ubírat počítačová zařízení v budoucnu, je Chromebook od společnosti Google. V podstatě se jedná o klasický notebook, který je pouze lehkým klientem s nepříliš velkým výkonem. Google Chromebook pohání operační systém Chrome OS, který vzešel, vychází a je velmi podobný internetovému prohlížeči Google Chrome.

Chrome OS je založen na Linuxu a jedná se o open source projekt (konkrétně Chromium OS). Chrome OS je zaměřen výhradně na uživatele, kteří tráví všechen čas na internetu, tudíž systém startuje přímo do internetového prohlížeče, který obsahuje také jednoduchý přehrávač hudby a jednoduchý souborový manažer. Samotný Chrome OS funguje pouze na specifickém hardwaru, který definuje Google společně se svými partnery. Uživatelé, kteří mají zájem si Chrome OS vyzkoušet, případně upravit, si mohou stáhnout Chromium OS.

Cloud gaming (streamování aplikací a her z cloudu)

Díky cloudovým řešením mouhou získat přístroje, které jsou určitým způsobem omezené, novou funkcionalitu. Dobrým příkladem je například služba OnLive Desktop. Pomocí OnLive Desktop můžete například pracovat s tabletem iPad (i s Android tablety) jako s klasickým desktopovým počítačem. Díky OnLive Desktop tak lze na iPadu provozovat operační systém Windows 7, Microsoft Office a další programy, které nejsou pro iPad dostupné. OnLive Desktop nabízí i flash pro iPad, který flash nepodporuje.

OnLive Desktop je založen na technologii pro cloudové hraní OnLive (cloud gaming), kterou stejnojmenná společnost představila v roce 2009 a spustila v roce 2010. Herní služba OnLive umožňuje hraní převážně moderních a náročných her na nevýkonných strojích. Stačí k tomu pouze internetové připojení. Hry, které jsou převážně pouze pro operační systém Microsoft Windows, tak lze pomocí OnLive spustit i na iOS zařízeních, Android tabletech, počítačích Mac, nebo třeba i na Linuxu.

Pokud uživatel nevlastní počítač, notebook či kompatibilní mobilní zařízení, může si zakoupit levný OnLive Game System (MicroConsole), který připojíte k monitoru či televizi a můžete tak hry provozovat přímo, bez nutnosti vlastnit počítač.

Podobné cloudové hraní nabízí i pro OnLive konkurenční služba Gaikai. Ta však na rozdíl od OnLive nevyžaduje běh speciální softwarové aplikace, stačí pouze internetový prohlížeč podporující technologii Java. Spuštění takové hry je pak otázkou několika vteřin a opět nezáleží na výkonu koncového zařízení – do něj se hra pouze streamuje přes internetové připojení.

© 2001-2022 Blueboard.cz s. r. o.